Vstupní brána
Kdy a kým byla vystavěna není jasné. Pravděpodobně byla postavena mezi léty 1450-1510 některým členem rodu Lobkoviců, snad Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. Bránu tvoří hranolová dovnitř hradu otevřená věž zatažená do půdorysu předhradí. Věž měla nad plochostropným průjezdem situovanou světničku branného, osvětlenou z boku střílnou a průčelí oknem s dovnitř zkosenými špaletami. Okno bylo původně osazené pískovcovým ostěním. Do světnice branného se vstupovalo z nádvoří po dřevěném schodišti portálem situovaným v západní stěně světnice a propojeným zároveň s ochozem přilehlé hradby.
Zadní stěna světnice byla dřevěná. Pokud bránu obsadil při případném obléhání nepřítel, nemohl kvůli absenci zadní zděné stěny zřídit v bráně opěrný bod proti vlastnímu hradu.
Původní středověká podoba brány byla značně zkomolená při opravách zříceniny hradu v létech 1891-1982, financovaným majitelem panství Emanuelem Karschem.
Dělostřelecké bašty
Hranolová dovnitř hradu otevřená bašta se zaobleným nárožím byla postavená pravděpodobně mezi léty 1450-1510 některým členem rodu Lobkoviců. Bašta je postavená na vrcholu valu pocházejícího z první fáze výstavby hradu na počátku 14.století. K zamezení přístupu k baště z předpolí byl val překopán příčným příkopem.
Přízemí bašty založené ve vyvýšené poloze na skalnatém položí se nacházel vstup do bašty, propojený dřevěnou konstrukcí s ochozem přilehlé hradby a žebříkem či schodištěm s nádvořím. V zaobleném nároží bašty byla zřízená velká střílna pro těžké dělo větší ráže které prostřelovalo plochu prvého předhradí a přístupovou cestu k hradu. V patře se dochovaly otvory po trámech, které nesly podlahu patra. Stěna bašty v patře, obrácená do předpolí hradu, obsahovala větší dělostřeleckou střílnu, umístěnou těsně nad podlahou. Vedla ní ve výšce 90ti centimetrů nad podlahou prolomena ve zdivu další střílna, která sloužila pro střelbu z ručních palných zbraní. V dnes již nedochované západní stěně bašty se nacházely další 2 střílny pro ruční palné zbraně.
Překotný rozvoj palných zbraní a zejména obléhacího dělostřelectva po husitských válkách a hlavně za poděbradských válek, si vynutil v obraných systémech hradů výstavbu dělostřeleckých bašt, které boční a křížovou palbou, tzv. frankováním, mohly bránit sami sebe a přilehlé úseky hradeb zvané kurtiny. Ke dvěma po roce 1418 již vystavěným drobným baštám, umožňující jen velmi omezenou boční palbu, přibyly další dvě moderní dělové bašty. Jedna, nepravidelně lichoběžníkového půdorysu se zaobleným nárožím a dovnitř hradu otevřená, byla přistavena k jihovýchodnímu zalomení starší parkánové hradby. V suterénu, zapuštěném pod nárožím úrovně parkánové uličky, obsahovalo zalomení další dvě dělostřelecké střílny. Podlahu přízemí nesly velmi mohutné trámy a přízemí obsahovalo další dvě dělostřelecké střílny. První patro bašty sloužilo k obytným účelům a bylo osvětleno oknem se dvěma sedátky ve výklenku.
Zadní stěna 1.patra byla dřevěná, nesená trámem, který byl zazděný v bočních zdech bašty. Druhá bašta půlválcovitého, mírně hrotitého půdorysu, byla osazena devíti šachovnicově uspořádanými dělostřeleckými střílnami. Zároveň byl v suterénu bašty nainstalován žlab, vytesaný z pískovce. Žlab prochází stěnou bašty, ústí na jejím vnějším líci, který sloužil i jako odpad.
Stavební vývoj parkánu
Obr.1 – terénní náčrt půdorysu předpokládaného stavu hradu po jeho dostavbě na počátku 14.století. Již v této prvé fázi výstavby hradu byl na jižní, východní a severní straně hradu zřízen parkán. Ten je obvykle s hlavní hradbou souběžný, zesilující prvek opevnění, umožňující dvojnásobnou palbu střelců umístěných nad sebou za parkánovou hradbou. A na vyšší hlavní hradbě ztěžující formou další překážky, přístup útočníků k hlavní hradbě. S největší pravděpodobností tvořila parkánovou hradbu zatím neznámá forma dřevěného ohrazení, např. palisáda, nebo vyplétaný plot. Před parkánem byl vykopán a částečně ve skále vylámán okružní příkop. Z vykopané zeminy byl před ním ke zvýšení nepřístupnosti navršen val.
Obr.2 – terénní náčrt půdorysu předpokládaného stavu hradu po r. 1418. Nejspíše pooblevení a dobytí hradu v r. 1418, kdy byl hrad následně králem Václavem IV. zastaven veliteli obléhajícího královského vojska Mikuláši z Lobkovic, zvaném Chudým, byl poškozený hrad a také parkán opraven a přestavěn. Dosavadní spalné opevnění parkánu bylo nahrazeno zděnou hradbou, zpevněnou dvěma mělkými baštami. A to jednou na šikmo pootočenou hranolovou baštou (pozice v plánu 7) a druhou půlválcovou baštou (pozice 8).
Každá z obou bašt měla v přízemí prolomenou pouze jednu střílnu, zbytek zdiva až do výše ochozu přilehlých hradeb byl plný, bez otvorů. Korunu bašt nepochybně ukončoval některý z typů v té době používaných podsebití.
Tyto nepříliš z obrysu zdi vystupující bašty umožňovaly vést jen velmi omezenou boční palbu tzv. flankování k ochraně hradeb. A spolu s jejich rozpačitým a problematickým umístěním v hradbě, jsou důkazem prozatímního nedostatku zkušeností stavitelů s používáním palných zbraní v opevněních před začátkem husitských válek.
Obr.3 – terénní náčrt půdorysu předpokládaného stavu hradu na přelomu 15.-16.století. Další zlepšení obranyschopnosti parkánu bylo uskutečněno významným majitelem hradu, humanistou Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. Modernizace opevnění parkánu byla patrně provedena po r.1491, kdy se Bohuslav ujal majetku s hradem Hasištejnem, nebo pravděpodobněji až po roce 1503, kdy se již na hradě natrvalo usadil. Vedle zastaralé čtverhranné bašty z 1. čtvrtiny 15.stol. byla k parkánové zdi přistavěna velká dělostřelecká bašta nepravidelně lichoběžníkového půdorysu se zaobleným nárožím, osazená čtyřmi střílnami pro děla (pozice v plánu 14). Za kaplí byla zvenčí k parkánové hradbě přistavena další bašta půlválcového půdorysu, osazená střílnami pro devět děl (pozice v plánu 15).
Rozšíření obytných prostor hradu přístavbou nového paláce ke starému věžovému paláci
Nejspíše po dvouměsíčním obléhání a dobytí hradu v r. 1418, kdy byl hrad následně zastaven králem Václavem IV., byl poškozený hrad opraven a přestavěn velitelem obléhajícího vojska Mikulášem z Lobkovic, zvaném Chudý.
Protože v té době již cca sto let starý věžový palác měl v každém patře pouze jednu místnost neodpovídající zvýšeným nárokům šlechty na komfort bydlení, vyplynula potřeba zvětšit obytné prostory hradu. Doposud volná plocha mezi palácem, kaplí a obvodní hlavní hradbou, byla využita ke stavbě podlouhlého paláce s obytnými prostory ve tvaru písmene „L“. Mezera mezi věžovým palácem a nárožím kaple byla uzavřena zdí, ve které byl v přízemí vystavěn vstupní portálek, orámovaný jednoduše okoseným pískovcovým ostěním. Další uzavírací zeď byla postavena mezi věžovým palácem a obvodní hradbou a tím vznikly nové obytné prostory rozdělené na přízemí a dvě patra. Zároveň byla zesílena obvodní zeď kaple směrem do interiéru tohoto nového paláce přizdívkou a v takto zesílené zdi bylo vybudováno schodiště, spojující nový palác s kaplí. Přízemí nového paláce bylo přístupné již zmíněným portálkem z prostoru před kaplí. Užší část přízemí byla po výstavbě další příčné zdi s vyzděným průchodem, zaklenuta valenou klenbou a z takto vzniklých skladovacích prostor, bylo možné projít původní brankou, vystavěnou na poč. 14. stol. V obvodní hradbě do parkánové uličky. Druhá polovina přízemí byla zakryta dřevěným stropem, přičemž první tři nosné trámy stropu byly půlkulaté a zbývající čtverhranné. Z přízemí se vystupovalo po schodišti do 1.patra. Schodiště bylo vybudované podél přizdívky kaple, jak naznačují dochované otvory po nosných trámcích schodů v této přizdívce. Poslední stupeň schodů byl osvětlen drobným střílnovitým otvorem, proraženým ve zdivu interiéru kaple. Jinak bylo celé přízemí temné, bez osvětlovacích otvorů.
1.patro bylo osvětlené segmentově zaklenutou střílnou, situovanou ve spojovací zdi mezi starým věžovým palácem a kaplí. Střílnou bylo možné postřelovat prostor nádvoří před věžovým palácem a částečně i vstupní bránou do jádra hradu. Z prvního patra nepochybně vedlo schodiště do druhého patra nového paláce.
2.patro mělo shodně s 1.patrem ve stejné spojovací zdi, zeslabené o 50 cm široký patrový ústupek, proraženu menší střílnu pro ruční zbraně, mířící do nádvoří. Na patrovém ústupku ležely nosné trámy podlahy druhého patra. Z tohoto patra byla nedochovaným portálkem přístupna již zmíněná chodbička, zřícená v síle zdi a přizdívky kaple, kterou bylo možné sejít do kaple na panskou tribunu. Druhé schodiště v síle zdi spojovalo tribunu s interiérem kaple.
Co nevíme je, jak bylo řešeno osvětlení 1. a 2.patra nového paláce, protože východní a jižní stěna tohoto paláce již neexistují. V další pozdější stavební etapě byla ke starému věžovému paláci přistavěna schodišťová věž, která svou hmotou z poloviny zakryla střílnu v 1.patře nového paláce a zcela uzavřela střílnu 2.patra.
Sklepení
Přístupová komunikace k dnešní třetí bráně jádra hradu, byla původně po úzké skalní terase, která napravo spadala skalním srázem do údolí, a vlevo se nad ní tyčily skály s vnitřním hradem. V první čtvrtině 15.stol přistoupil Mikuláš Chudý z Lobkovic k výstavbě neobvykle velkého sklepa, který zároveň umožnil vznik nádvoří. Pod skalnatým srázem terasy s komunikací byla vystavěna ve svahu vysoká zeď. Vzniklý prostor mezi zdí a skálou byl dřevěnými podlahami rozdělen na temné přízemí a 1. a 2.patro, obě osvětlené řadou střílnovitých okének. Vstup do sklepa byl umožněn z přední části nádvoří nedochovaným portálem po schodišti, které ústilo do 2.patra sklepa. Sklep sloužil k uskladnění zásob a materiálu.
Velké okno situované v zadní časti sklepa bylo probouráno při opravách hradu v letech 1891-1892.
Zbytky arkýře nového paláce
Nový palác byl přistavěn k obvodní hradbě Mikulášem II. Chudým z Lobkovic ve 3.čtvrtině 15.století a prošel komplikovaným vývojem. Na počátku 16.století byl Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic přestaven a rozšířen. Patrně v této době vznikl velký arkýř, kterým se palác obracel do dolního nádvoří. Arkýř byl nesený párem velkých trojitých krakorců vložených do zdiva tak, že odstupňovaně přes sebe přečnívají. Jeden pár krakorců byl zničen, druhý zůstal zachován. Na čele prostředního krakorce je vytesána figurální plastika muže, který zdviženými pažemi nad hlavou symbolicky podpírá větší krakorec nad ním. Poslední největší krakorec má na čelní straně vytesánu postavu muže se spuštěnýma rukama podél těla s oděvem přepásaným páskem a módně nakadeřeným plnovousem. Vedle arkýře se nachází pilíř, který je nesen spolu s malou konzolou větším a menším půlobloukem. Oba oblouky podpírají schodiště, umístěné v síle zdi a osvětlené obdélným oknem (napravo od arkýře). V pilíři je také umístěn komín udírny a krbu.
Zajímavosti
Základní škola v obci Místo
Zde podle místních pamětníků žil a učil pan učitel Čechura, autor Maxipsa Fíka. Tento pes v této obci opravdu existoval a byl to skutečně bernardýn.
Jan Žižka
Tento vojevůdce chtěl dle místních pověstí hrad Hasištejn dobýt. Ale protože znal jen cestu z Prunéřovského údolí, kudy vedla také solná stezka z Prahy do Německa–Schletau, Hale atd., při pohledu na skalnatý kopec se otočil a táhl na Chomutov zkrotit zpupné a neposlušné obyvatele tohoto města.
Emanuel Karsch
Narozen v Prunéřově, jeho děd Emanuel Karsch koncem devatenáctého století vykopal hrad z trosek, postavil zde první hospodu, zakonzervoval vzrostlý strom ve velké věži a kolem něho nechal zhotovit točité schodiště. Velmi podporoval turismus a vlastnil i zdejší ozdravovnu (dnes nápravné zařízení pro děti od 15 do 18 let).
Po roce 1989 se byl v Místě podívat. Chtěl požádat v restitucích o navrácení majetku, ale protože měl dcery a ty nejevily o majetek žádný zájem, od svého plánu ustoupil a nechal vše být.
